Plní si své klukovské sny – vlastníma rukama postavil repliku německého průzkumného obrněnce a s kamarádem vybudoval válečné muzeum

web_mini.jpg
  • 8.3.2021
  • Anonym

Rotný Martin Chrenko slouží na pozici velitele strážního družstva radiotechnické roty nedaleko Žatce. Přečtěte si příběh o klukovi, který proměnil své sny ve skutečnost.

Martin Chrenko je voják z povolání, stejně jako celá jeho rodina, včetně bratra a rodičů. Svůj život zasvětil nejen službě vlasti, ale i vzdělávání druhých. Muzeum, které provozuje s kamarádem Petrem Darebným, najdete v Libočanech u Žatce v nárožním domě na návsi. K vidění jsou zejména druhoválečné sbírky, ale i exponáty ČSLA a AČR.

„Muzeum tvořím již čtvrtým rokem. Otevřelo se v roce 2019 na výročí 74 let od osvobození ČSR, konkrétně 5. května 2019. Léta jsem jezdil po vojensko-historických akcích jako účastník. Za tu dobu se nasbíralo i docela dost předmětů a techniky. Zajímám se především o druhou světovou válku a vše okolo ní. Kdysi jsem si postavil vlastníma rukama repliku 1:1 německého průzkumného obrněnce Sd. Kfz. 221. V garáži, primitivním nářadím. Neexistuje jediný dochovaný kus, takže jsem dělal i plány, a to vše jen podle fotek. Začalo to obdivem k mému dědovi Fedoru Fizerovi, frontovému vojákovi, který prošel doslova z Buzuluku až do Prahy. Účastnil se mnoha bitev a obdržel spousty vyznamenání,“ vysvětluje Martin Chrenko motivaci, která jej vedla k vytvoření muzea. Sám byl od roku 2006 do roku 2016 příslušníkem 4. brigády rychlého nasazení, nyní je u 26. pluku velení, řízení a průzkumu.

Rodinný odkaz a spousta práce

Martinův otec zasvětil celý svůj život československé armádě, ať už jako voják z povolání a posléze až do důchodového věku jako občanský zaměstnanec. Jeho strýc byl stíhací pilot a jak jeho teta, tak i matka pracovaly léta pro armádu. Nakonec do armády vstoupil i Martin se svým bratrem. Vojenství má jeho rodina v krvi. Již od útlého věku začal sbírat všemožné věci s vojenskou tematikou, a tak padlo rozhodnutí splnit si klukovský sen a postavit si vlastní muzeum. „Koupil jsem (na hypotéku) ruinu naproti svému domu a za pomoci kamaráda Petra Darebného jsme ji vlastními silami začali dávat dohromady. Dům byl těsně před spadnutím, v dezolátním stavu, takže dát jej dohromady trvalo skoro tři roky a stále není hotovo. Vše se muselo opravit. Od sklepa až po střechu je oprava jen naší prací. Mnohé věci se člověk musel sám naučit, ostatně jako i další renovační techniky na některých našich exponátech,“ shrnul náročnou cestu k vysněnému muzeu Martin Chrenko.

Připomínka kapitána Vodičky

Martin při volbách exponátů postupoval tak, že vždy zakoupil nějaký vrak a ten svépomocí dával měsíce, někdy i roky dohromady. V jeho muzeu tak můžete vidět realistické zobrazení průřezem 2. světové války. Od západní fronty až po východní, pro kterou je již rozestavěné patro. Muzeum je provozováno bez jakýchkoliv dotací a podpory, proto vše trvá a trvat bude. Zajímavostí je, že v domě, kde toto muzeum sídlí, se narodil kapitán Adolf Vodička. Ten v roce 1937 odešel jako dobrovolník do Španělska. Bojoval zde v mezinárodních brigádách na straně republikánů. Po stažení interbrigád byl internován ve Francii, kde ho zastihl začátek 2. světové války. Po porážce Francie v červnu 1940 odešel do Velké Británie, kde byl superarbitrován. Oženil se zde s českou dívkou Hanou Levitovou. Po válce byl členem osidlovací komise, na začátku 50. let pracoval ve zpravodajském oddělení Ministerstva vnitra.

Podzemní bunkr

V muzeu je udělaný i podzemní bunkr německé armády v realistickém stylu tak, aby vás to vtáhlo do té pochmurné doby, navíc doplněný o silnou zvukovou a světelnou kulisu. Všechny figuríny vypadají velice realisticky, na čemž si Martin Chrenko velice zakládá. Nechybí ani desítky zbraní, samozřejmě úředně znehodnocených, či zbraní kategorie D. Milovníci techniky si přijdou na své u expozice motocyklů, nechybí pak ani Jeep Willys MB a raritní GAZ 67 z roku 1945, kterých u nás moc není. Ten Martin renovoval bezmála šest let. Z éry ČSLA pak je zde i GAZ 69. Vše, vyjma jedné pušky, je majetkem muzea. „Nemám moc v lásce, když jsou v muzeích krásné prostory, samá fotka, ale žádný předmět. Já mám sice menší prostor, ale zato našlapaný od sklepa po patro. Vše v absolutním dosahu návštěvníků,“ dodává k muzejním artefaktům Chrenko.

Plánované rozšíření

V muzeu už pracuji měsíc na zvětšení, propojuji celé přízemí a sklepy. Do teď tady bylo nějakých 70 m2 a už se zde nedalo chodit. Hlavně chybělo zázemí jako wc a tak dále. Sen o rozšíření, který byl ještě nedávno nedosažitelný, se teď plní," dodává na závěr optimisticky Martin Chrenko. Na druhé straně muzea je další místnost, kde je zhruba 150 exponátů. Jde o techniku, výstroj a výzbroj ČSLA, ale i AČR. Cílem muzea je osvětlit historii, nedat zapomenout na historické události, ale také připomenutí hrůz, u nichž si nikdo nepřeje, aby došlo k jejich zopakování. V budoucnu se také počítá s oslovením škol a řadou hromadných prohlídek. Vzdělávání nejmladších považuje Martin za velice důležité. 

Autor: Michal Voska (AReport), úpravy: kapitánka Lucie Machorková

Foto: archiv Martina Chrenka


mini_muzeum.jpg

Kontakt:

Válečné muzeum Libočany, z. s.

Libočany 65, 439 75

Tel.: +420 702 991 271

info@muzeum-libocany.cz

https://www.muzeum-libocany.cz/

Fotogalerie