Voják zachránil život spolujezdce v havarovaném autě, bez pomoci by zemřel

Velká rána, tříštící se sklo a stopy krve provázely autonehodu, při které byl v únoru, díky vojenské zdatnosti, opět zachráněn lidský život. Příslušník čeradického odloučeného pracoviště 26. pluku velení, řízení a průzkumu svobodník Martin Jenčík, bleskově vyhodnotil situaci a postupoval tak, jak ho ve službě učili zachraňovat kolegy zraněné v boji.

Martin Jenčík jel ten večer z domova do služby. Byl asi padesát metrů od křižovatky ze směru z Libčevse na hlavní silnici Louny – Most, když do ní vjelo auto a uslyšel obrovskou ránu. Po příjezdu na místo nehody uviděl ve tmě dvě auta. „Tmavě modrá Octavie uprostřed křižovatky a ve škarpě u silnice bílá Kia Ceed. Dále jsem viděl bílé airbagy a jemný kouř, všude spoustu střepů a kousků rozbitých částí z automobilů,” popisuje Martin Jenčík první vteřiny. Na místě byl první, druhé auto zrovna zastavilo. „Hned jak pán vystoupil, už jsem na něj z dálky volal, ať hned volá zdravotní záchrannou službu.”

V tu chvíli se Martin Jenčík musel rozhodnout, komu pomůže jako prvnímu. „Slyšel jsem křik a viděl pohyb řidiče v Octavii, proto jsem vyhodnotil, že nejdřív se poběžím podívat na posádku auta Kia Ceed ve škarpě. Po nahlédnutí do auta, pán ležel obličejem na zakrváceném airbagu. Dveře u řidiče nešly otevřít, okénko bylo lehce staženo. Pán ale reagoval poměrně dobře. Byl si vědom toho, co se stalo. Řekl, že může dýchat a necítí nějaké velké zranění. Řekl jsem mu, ať chvíli vydrží, že k němu ihned někoho pošlu na pomoc, a běžel jsem k Octavii,” vzpomíná.

A právě tady zjistil, že jeden z účastníků je v ohrožení života. Spolujezdec nemohl dýchat a dusil se, byl rudý a lapal po dechu. Nebyl připoutaný, hlavou vyrazil čelní sklo. „Řidič byl v šoku a zpanikařil, nemohl normálně reagovat. Spolujezdec nereagoval vůbec, opatrně jsem mu zvedl a lehce zaklonil hlavu a snažil jsem se mu zprůchodnit dýchací cesty, měl „zapadlý“ jazyk. Po tomhle úkonu se mu viditelně změnila barva obličeje a mohl se nadechnout. Bez pomoci by zemřel,” popisuje Martin. Po chvíli už byli u nehody další svědci. Jednoho z nich se svolením zdravotní záchranné služby Martin Jenčík požádal, aby mu pomohl spolujezdce vytáhnout ven, kvůli případné resuscitaci a následné pomoci. „Zkontroloval jsem, zda nekrvácí a dýchá. Komunikoval velice zmateně a nevěděl, co se stalo. Mezitím pán z druhého auta dokázal s pomocí dalších svědků vystoupit bez vážných zranění, měl pouze tržnou ránu na hlavě,” dodal. Zraněné pak Jenčík průběžně kontroloval, uklidňoval je a komunikovat s nimi. Po pár minutách přijela záchranka, policisté a hasiči. Všechny zraněné si zdravotní služba převzala do péče.

A jakou roli hrála při záchraně života zkušenost z výkonu služby? „Využil jsem vše. Výklad a názorné ukázky, které provádíme v zaměstnání při zdravotnické přípravě, mi pomohly tuto situaci zvládnout. Po celou dobu jsem postupoval přesně podle toho, co jsem se naučil. U nás, na rotě zabezpečení a ochrany záložního CRC/ARS v Čeradicích, vede tato zaměstnání rotný Pavel Kulíšek. Učí nás postupy podle kurzu Combat Life Saver (kurz první pomoci v bojových podmínkách). Jsem rád, že jsem tyto vědomosti mohl promítnout do praxe a být tím prospěšný jako občan ČR i jako voják Armády ČR. Vaše práce získá jiný rozměr a víte, že vynaložené úsilí rozhodně není zbytečné,” uzavírá Martin Jenčík.

Foto: archiv 26. pVŘPz