Hlídají české nebe 24 hodin denně, 7 dní v týdnu

Ochrana vzdušného prostoru nad naším územím. To je hlavní úkol vojáků 26. pluku velení, řízení a průzkumu, kteří nepřetržitě střeží české nebe.

I v nedávné době, jež byla poznamenaná nepříznivou epidemiologickou situací související se šířením koronaviru SARS-CoV-2, byla zabezpečena permanentní ochrana vzdušného prostoru nad naším územím. A jsou to právě oči těchto specialistů, kteří musí být neustále v pohotovosti.

„Zabezpečení nedotknutelnosti vzdušného prostoru České republiky je náš hlavní úkol, a ten plníme nepřetržitě. Ke splnění tohoto úkolu je v rámci systému velení a řízení pluku vytvořena struktura radiotechnických jednotek a míst velení, na kterých příslušníci pluku vyhodnocují letový provoz a vytvářejí rozpoznaný obraz o vzdušné situaci. Systémy zpracování dat jsou schopny poskytovat komplexní přehled o letovém provozu ve vzdušném prostoru České republiky i mimo něj,“ upřesňuje velitel staroboleslavského pluku plukovník Zdeněk Gabriel.

Systémy po celé republice

Zjednodušeně řečeno, vojenští profesionálové pluku jako první disponují informacemi o dění ve vzduchu, o pohybech letounů i o tom, odkud startují a kam směřují, včetně identifikace možného nebezpečí. Celkem sedm radiotechnických rot 262. radiotechnického praporu je rozmístěno po republice tak, že dokážou nepřetržitě pokrývat celé území České republiky. Výstupy z jednotlivých radiolokátorů jsou distribuovány na 261. středisko řízení a uvědomovaní (CRC – Control and Reporting Centre), kde jsou jednotlivé cíle identifikovány a za použití dalších zdrojů, jako jsou civilní radary či vojenské pasivní sledovací systémy, je vytvořena takzvaná sdružená informace o vzdušné situaci.

Středisko řízení a uvědomování společně s radiotechnickými rotami tak hraje významnou roli nejen ve struktuře 26. pluku, ale jsou také důležitou součástí aliančního systému protivzdušné obrany NATINAMDS (Nato Integrated Air and Missile Defence System) a Národního posilového systému protivzdušné obrany ČR. Služba příslušníků u těchto jednotek není jednoduchá. Její specifikum spočívá nejen v jednotlivých specializacích souvisejících se střežením vzdušného prostoru, ale také v tom, že vojáci plní úkoly ve čtyřiadvacetihodinových směnách. Jak chod těchto jednotek ovlivnila pandemie koronaviru?

Prioritou obsazení směn

„Stejně jako ostatní příslušníci armády jsme si museli zvyknout na dodržování přísných hygienických opatření. Respirátory, desinfekce, rozestupy a omezení vzájemných vztahů na minimum se staly nedílnou součástí denního chodu jednotky. Bohužel s postupným šířením pandemie se nemoc nevyhnula ani našim kolegům. Z důvodu plnohodnotného zabezpečení systému jsme proto přijali striktní organizační opatření, která minimalizovala možné výpadky příslušníků hotovostní směny. Mimo jiné jsme s předstihem zahájili antigenní testování operačního a technického personálu,“ přibližuje velitel CRC plukovník Pavel Růžička.   

S komplikacemi způsobenými nemocí Covid-19 se potýkali i na radiotechnických rotách, kde navíc plnili úkoly spojené s nasazením značného počtu příslušníků radiotechnického praporu do zdravotnických a sociálních zařízení po celé republice. „Od listopadu loňského roku jsme na pomoc do nemocnic a domů pečovatelských služeb vyslali několik desítek našich vojáků, většina z nich absolvovala více než dvě rotace. To mělo samozřejmě negativní dopad na počet příslušníků na jednotlivých radarových stanovištích. Naší prioritou bylo obsadit bojové směny, provoz radarů tak nebyl nijak ovlivněn ani omezen. Radiolokační technika byla neustále udržována na svých standardních parametrech k zajištění nepřetržitého průzkumu vzdušného prostoru,“ vysvětluje podplukovník Josef Ordelt, velitel radiotechnického praporu.   

Vojenští profesionálové 26. pluku velení, řízení a průzkumu plní svůj úkol s maximálním nasazením za každé situace. Díky nim můžeme klidně spát a být si jisti, že ostraha vzdušného prostoru je zabezpečena 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.