Pes není zbraň, kterou po ukončení výcviku zamkneme do skříně. Potřebuje neustálý kontakt.

Psí štěkot, střelbu a křik mohli minulý týden slyšet příslušníci posádky Brandýs nad Labem – Stará Boleslav z vojenského objektu nedaleko kasáren.

Právě zde totiž probíhal výcvik služebních psů využívaných v rámci ostrahy objektů 26. pluku velení, řízení a průzkumu pro hlídkové a obranné účely. Výcvik vedl rotný Radek Digaňa z roty ochrany 263. praporu podpory, který je na poli služební kynologie ostříleným matadorem s třiceti lety zkušeností a několika úspěchy z mezinárodních mistrovství. Využila jsem příležitosti a zeptala se jej na několik otázek...

Co vše zahrnuje výcvik strážních psů?

Výcvik těchto čtyřnohých strážáků zahrnuje především dvě oblasti, a to poslušnost a obranu. Co se týče poslušnosti, je nutné, aby byl pes svým psovodem ovladatelný za každé situace. Poslušnost jako taková se tedy promítá i v obraně. Mezi nejdůležitější základní prvek ovladatelnosti patří především přivolání, dále pak polohy jako například "sedni, lehni, vstaň“, chůze u nohy a dlouhodobé odložení. V obraně se zaměřujeme na vyhledání a zadržení pachatele v terénu a v budovách. S tím souvisí i reakce na střelbu a na jiné okolní, nejen hlukové vjemy, které by mohly výkon psa ovlivnit. Jen okrajově se naši psi věnují i pachovým stopám z důvodu případného dohledání pachatele.

Jak často musíte se psy cvičit?

Ideální je cvičit se psem co nejčastěji, třeba i každý den. Není to ovšem o tom, ze psovod bude psa „drtit” hodiny a hodiny. Stačí například 10 minut denně, kdy učíme psa novým věcem a následně jej utvrzujeme ve správném provedení cviku. Výcvik ukončujeme ve chvíli, kdy se nám podařilo splnit cíl toho daného tréninku. Je nutné, aby psa trénink bavil, aby se těšil na další, a odváděl tak co nejlepší výkon. Pes ovšem není stroj a je potřeba mu dopřát odpočinek, a to i aktivní v podobě procházek, kdy si pes „vyvětrá” hlavu.

Čím je funkce psovoda náročná?

Práce s živými tvory je náročná především časově, je to řehole 24 hodin denně, 7dní v týdnu. Psovodi mají možnost brát si psa na takzvanou domácí péči. Mnozí psovodi se svými služebními psy cvičí i ve svém volném čase. Většina z nich nemá jen služebního psa, ale i svého "civilního". Pes není zbraň, kterou po ukončení výcviku zamkneme do skříně. Potřebuje stálý kontakt se psovodem, jsou to parťáci a musí se na sebe stoprocentně spolehnout. Psovod svého psa musí bezpečně znát a vědět, jak v dané situaci zareaguje.

Co vše musí psovod a pes umět?

Pro psovoda je prvotně důležité naučit se manipulovat s daným zvířetem, ať už se to týká výcviku nebo péče. Pak se teprve může začít zabývat technikou výcviku – například kdy použít jaký povel, kdy psa správně odměnit a tak dále. Samozřejmě je to ovlivněno i citem psovoda, talentem. Jednomu jde učení samo, druhý to má vydřené.

Co se týká psů a jejich učení... Mladé zvíře, které de facto nic neumí, si primárně musí navázat kontakt se psovodem, poté spolu mohou začít pracovat a cvičit. Základem všeho je pozitivní výcvik bez trestu. Jednotlivé cviky se psi učí „za odměnu” v podobě pamlsku, balónku nebo slovní pochvaly, každý pes upřednostňuje něco jiného. Je mnoho metod, jak psa učit, na každého platí jiný způsob, ale to je na hodiny a hodiny a mnoho stran knih…

Čtyřnozí účastníci výcviku:

Aragorn

Carloss

Dexter

Hannibal