Moto BLUE KEY 2022: Připravenost a včasná reakce na činnost nepřítele

Cvičení „Blue Key“ proběhlo 4. května 2022 u 5. radiotechnické roty 262. radiotechnického praporu 26. pluku velení, řízení a průzkumu.

V návaznosti na simulovaně vzrůstající krizovou situaci související s možným vojenským ohrožením České republiky a vzhledem k předpokládanému vývoji situace byla na úvod cvičení jednotka informována o vyhlášení nouzového stavu na celém území státu. Dále se předpokládala eskalace konfliktu. Cvičení navštívil velitel 26. pluku plukovník Zdeněk Gabriel, zástupce velitele pluku plukovník Martin Novák a dále příslušníci operačního oddělení štábu pluku, kteří tak shlédli činnost jednotky při reakcích na simulované inputy.

Reakce na možné hrozby

Cílem cvičení takového druhu je provést reálný výcvik v podmínkách krize a válečného stavu, prakticky procvičit rozhodovací proces taktického místa velení a velitele směny radiotechnické roty a prověřit činnost při ochraně a obraně jednotky. Na základě simulované zpravodajské informace, kterou cvičící rota před cvičením obdrží, jsou pak příslušníci jednotky připraveni reagovat na možný minometný přepad, letecké napadení, pozemní útok, diverzní činnost nepřítele či neoprávněný vstup osob do vojenského objektu. Nejinak tomu bylo i během tohoto cvičení, kdy příslušníci jednotky reagovali mino jiné i na simulovaně vzniklé poruchy a závady na radiolokační technice, procvičili si poskytování první pomoci a řešili další situace v podmínkách krize a válečného stavu.

Příprava na cvičení

Jednou z nejdůležitějších činností před zahájením samotného cvičení je tvorba tzv. scénáře, kde jsou dle časové posloupnosti stanoveny incidenty, které jsou následně „podehrávány“ jednotce ze strany hodnotitelského týmu. Své o tom ví i nadporučík Jan Kořínek, který se jakožto hodnotitel podílí na scénáři po stránce radiotechnické: „Jako náčelník inženýrsko-technické služby spolupracuji na sestavě scénáře tak, aby v ní byly optimálně rozvrženy inputy na radiolokační technice, kterou má jednotka k dispozici. Znamená to nejen navrhnout možnou závadu či poruchu radaru, ale i prostudovat si veškeré postupy při řešení těchto potíží, abych je na místě mohl správně hodnotit. Jednotka během cvičení reagovala např. na rušení radiolokační techniky, které bylo na místě simulováno, dále mohu zmínit odstraňování poruch vysílače u radiolokátoru RL-5M či řešení požáru radiolokátoru ST-68.“

Zodpovědnost velitele roty

Připravit se na cvičení není jen otázka hodnotícího týmu, jde především o samotou jednotku a její příslušníky. Jak říká velitel 5. radiotechnické roty kapitán Lubomír Ľipán, odpovědnost je na veliteli jednotky: „Na takové cvičení se nepřipravujete jeden den. Jde o záležitost, která nás provází léta a rok co rok procvičujeme různé procedury a reakce a dané incidenty, abychom během takovýchto cviční zúročili veškerou snahu a píli. Jako velitel roty organizuji přípravu specialistů RTV, aby se uměli vypořádat se změnou stavu radiolokační techniky, přípravu strážního družstva pro obranu a ochranu jednotky a rovněž i koordinaci mých asistentů při zajištění informačního toku.“ Jak uvádí velitel roty kapitán Ľipán, vzájemná spolupráce v týmu je nezbytná: „Při cvičení se vždy ukáže, jak je činnost celého týmu důležitá. Jako velitel taktického místa velení koordinuji činnost velitele směny v systému protivzdušné obrany České republiky – integrovaném systému protivzdušné obrany NATO (NATINAMDS) a v Národním posilovém systému (NaPoSy) protivzdušné obrany České republiky (PVO ČR), dozorčího roty, mého asistenta a velitele obrany a ochrany jednotky. Tím pádem mám veškeré informace, co a kdy se na jednotce stalo. Ačkoli je to časově i psychicky mnohdy náročné, tento přehled se vždy vyplatí už z důvodu jiné činnosti. Např. při pronikávání signálu chemický poplach si ověřím, že skutečně pronikl na celou jednotku“, dodává velitel roty kapitán Ľipán.

Autor textu a fotografií: kapitánka Jiřina Polcrová